Modul č. 5

Index nabídky a legenda

Přehled oddílu 1

Oddíl 1
Jednotka učení výsledek
Popis
Zdroje a materiály
Úloha školitele

Název: Základní postupy při sběru dat

Formát: online

Doba trvání: 45 min

Specifika: žáci budou používat své počítače

Na konci lekce bude student vědět, co je to sběr dat, k čemu se používá a jaké jsou základy jeho metodiky v praxi. Nové informace si také vyzkouší na praktických cvičeních.

V této části se nejprve zmíníme o samotném pojmu sběr dat, vysvětlíme, k čemu se používá a jak určit cíl sběru dat.
Po prvním cvičení se žák seznámí s výběrem vhodné metody sběru dat, s výběrem respondentů, naučí se vytvářet dotazníky, vyhodnocovat získaná data atd.

Sběr a analýza dat UNICEF: https://www.youtube.com/watch?v=HFGVJJMDo4I

Toto Oddíl, stejně jako celý modul 5, probíhá samostatně, ale pokud je k dispozici školitel, může modul podrobně představit, prodiskutovat s žákem (žáky) jeho obsah a pomoci s cvičeními.

2. Úvod

Potřebujete zhodnotit své dosavadní úsilí?

K tomu můžete nejprve potřebovat nějaká data – a také je shromáždit. Sběr dat je jednoduchým nástrojem, který můžete využít k tomu, abyste si udělali obrázek o své práci, nebo k tomu, abyste shromáždili relevantní údaje, na kterých můžete stavět při své další práci a které můžete použít jako nástroj pro vyjednávání.

Tato příručka je určena lidem, kteří se chtějí pustit do sběru dat a nenechat se odradit zdánlivou složitostí.

Celá příručka obsahuje také různá cvičení na toto téma. Cvičení jsou označena následující ikonou:

3. Nástroj (1)

Jak nástroj funguje?

3. Nástroj (2)

Jak tento modul souvisí s nástrojem?

Zdroj: Nástroj Yout Impact+,

https://www.youthimpactplus.eu/index.html

3. Nástroj (3)

Kde použít údaje, které jste shromáždili v nástroji?

Zdroj: 2018,

https://erasmusplus.org.uk/impact-and-evaluation.html

4. Úvodní sebehodnocení

Jaké jsou nyní vaše znalosti o sběru dat?

Než budete pokračovat, vyplňte prosím úvodní test zde:

https://forms.gle/HYgFrZNvpj2UEQSXA.

Test obsahuje 15 otázek a správná je vždy pouze jedna odpověď.

Výsledky si uschovejte (např. zapište), abyste je mohli porovnat se stejným testem na konci modulu 5.

Pevně doufáme, že zjistíte, jak jste se zlepšili!

5.1.1. O sběru dat obecně

Sběr dat je procesem jednotlivých a postupných kroků.
Zahrnuje:

Stanovení cíle sběru dat

Volba metody sběru dat

Sběr dat

Zpracování získaných dat
Vyhodnocení zpracovaných dat

5.1.2. Stanovení cíle sběru dat

Účel sběru dat se určuje s ohledem na diskutující, kterým budou data prezentována:

Je cílem potvrdit/vyvrátit, že moje práce dává smysl?

Je výsledek určen pouze pro mě, nebo ho předložím svému nadřízenému/dárci/zájemcům?

Chci použít výsledky sběru dat jako referenci?
Více informací o základech sběru dat najdete v tomto skvělém videu UNICEF:

Cvičení 1 (strana 1)

Vzhledem k tomu, že jste se rozhodli absolvovat tento kurz, je pravděpodobné, že v současné době řešíte problém, se kterým by vám mohl pomoci sběr dat.

Zkuste jednou větou napsat zadání problému a definovat cíl sběru dat, který by přispěl k jeho vyřešení.

Cvičení 1 (strana 2)

Nyní zkontrolujte, zda váš cíl splňuje následující podmínky, a případně se je pokuste opravit:

Cíl je specifický a není vágní

S dokončeným cílem lze v případě potřeby dále pracovat.

Má význam pro další práci

Cílů sběru dat lze dosáhnout v reálných podmínkách

5.1.3. Volba metody sběru dat (1)

Pro rutinní práci obvykle není nutné provádět sběr dat podle pravidel vědeckého výzkumu na relevantním vzorku cílové skupiny.
Je to vlastně forma vyprávění příběhů. Můžete si vybrat ze dvou metod:
– kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní metodu představují především dotazníky a kvalitativní hloubkové rozhovory.
Existují samozřejmě i další metody sběru dat, o kterých se více dočtete v teoretické části I a II.

5.1.3. Volba metody sběru dat (2)

Jakou metodu sběru dat byste měli zvolit? Optimální volbou je kombinace obou – hloubkové rozhovory, ze kterých se dozvíte mnohem více než z dotazníků.

Získané údaje pak slouží k sestavení dotazníku, kde je můžete ověřit a získat komplexní a průkazné údaje, které lze velmi snadno vyhodnotit a interpretovat.

5.1.4. Jak vybrat respondenty pro hloubkové rozhovory?

Vyberte alespoň 5 respondentů pro každou cílovou skupinu (pro případ, že by někdo nebyl k dispozici, nemohl nebo odpověděl jedním slovem).
Dobře vedený rozhovor poznáte podle toho, že se odpovědi začnou opakovat.
Zapište si respondenty do přehledné tabulky, kde si budete moci průběžně zaznamenávat vše důležité.

5.1.5. Na co se ptát?

Předem si napište vše, co vás nebo sběratele dat zajímá.
Uspořádejte otázky do tematických oddílů.
Jednodušší otázky položte na začátek a složitější a demografické otázky na konec rozhovoru.

Cvičení 2 (strana 1)

Zkuste si připravit sadu otázek k již stanovenému cíli, z nichž po zodpovězení můžete vyvodit určité závěry.

Cvičení 2 (strana 2)

Zkontrolujte, zda sady otázek neobsahují:

Vágní termíny (pokud je to možné, používejte přesné termíny nebo termín řádně a jasně vysvětlete).

Sugestivní otázky (místo otázky “proč si myslíte, že byla moje přednáška přínosná” se ptejte “co přesně považujete na přednášce za přínosné”).

Otázky typu “co kdyby” (místo otázky “kam byste šli do divadla” se zeptejte “které divadlo jste navštívili naposledy”).

5.1.6. Implementace hloubkového rozhovoru

Telefonicky vs. osobně

Vždy si nejprve vyzkoušejte hloubkový rozhovor osobně, abyste si ověřili srozumitelnost otázek.

Vždy uveďte, jak dlouho bude pohovor trvat (u telefonického pohovoru se doporučuje 20 minut, u osobního pohovoru až hodina).
Při pohovoru není nutné dodržovat pořadí otázek, ale je dobré si je všechny projít. Pokud některá otázka již pro někoho nemá smysl, klidně ji vyškrtněte.

Cvičení 3 (strana 1)

Přepište vybraný soubor otázek pro rozhovor do podoby dotazníku, na který je dotazovaný schopen jednoznačně odpovědět, aniž by potřeboval vysvětlení, jak to má udělat.

(Můžete použít bodovací stupnici, výběr z jedné možnosti, výběr z více možností, slovní hodnocení atd.) )

Cvičení 3 (strana 2)

Ujistěte se, že otázky:

…jsou jednoznačné (zejména si dejte pozor na otázky typu “Do jaké věkové kategorie spadáte”? 0-18, 18-65 nebo 65 a více let – co má v tomto případě uvést respondent ve věku 18 a 65 let?”).

…mít jasné vysvětlení, zda se jedná o bodovou stupnici, kde 1 je nejhorší známka, nebo zda se jedná o školní stupnici, kde 1 je nejlepší známka.

…jsou formulovány tak, aby byly zohledněny všechny varianty odpovědí (např. u otázky “Přednášku jsem považoval/a za: a) přínosnou, b) nepřínosnou” je dobré doplnit možnost c) “nemohu říci” – respondent může být nepřítomen nebo z jiného důvodu nechce hodnotit.

5.1.7. Dotazníkové šetření

Osobní distribuce dotazníku v papírové podobě – vysoká návratnost, respondenti odpovídají bez časové prodlevy.
Distribuce může probíhat také prostřednictvím e-mailu – návratnost je však obvykle nízká.
Můžete ji zvýšit tím, že respondentovi předem zavoláte a požádáte ho o vyplnění, nebo ji vyplníte hned s ním.
Za vyplnění dotazníku můžete respondentům slíbit určité výhody.
Použití on-line aplikací, jako je Mentimeter nebo Kahoot!, může přispět k vyšší návratnosti a zábavnosti hodnocení.

5.1.8. Vytvoření dotazníku (1)

Dotazník lze vytvořit jednoduše na papíře, ale také online.

Existuje mnoho programů pro tvorbu dotazníku – například formulář Google. Je zdarma a stačí mít pouze účet Google.
Zde je odkaz na videonávod pro vytvoření dotazníku k účtu Google pro začátečníky: https://www.youtube.com/watch?v=wNMdjVxAEYY&list=PLv9Pf9aNgemuvrcJiahvWKq9io27ZmCGd.

Cvičení 4

Zkuste si vytvořit vlastní online dotazník a vložit do něj připravené otázky.

5.1.8. Vytvoření dotazníku (2)

Při sestavování dotazníku mějte na paměti, že ne všechny otázky se týkají všech – naučte se takové respondenty posílat o jednu otázku dál pomocí větvení.
Než dotazník odešlete, vyzkoušejte ho se svými přáteli, abyste zjistili, zda je snadno srozumitelný (vyzkoušejte ho).

5.1.9. Sběr a zpracování dat

Rozdejte dotazník a vyzvedněte si vyplněné dotazníky zpět.

Pokud jste sbírali dotazník v papírové podobě, je nutné pořídit přepis odpovědí respondentů. Ve většině případů stačí odpovědi strukturovaně zaznamenat v programu Excel a následně vytvořit grafy odpovědí.

Výhodou online dotazníku je automatický sběr, ukládání a vytváření přehledných grafů z dat.

5.1.10. Vyhodnocení zpracovaných dat

Přečtěte informace z grafů, pro které byl proveden sběr dat.

Ujistěte se, že můžete relevantně odpovědět na původní cíl sběru dat.

Doporučení: navrhněte další kroky, tj. co chcete s nově získanými informacemi udělat.

5.1.11. Revize

1. Který postup patří mezi kvantitativní metody?

Fokusní skupina

Dotazníkový průzkum

Hloubkový rozhovor

2) Jaký je minimální počet respondentů na jednu fokusní skupinu?
pro rozhovor?

Přehled oddílu 2

Oddíl 2
Jednotka učení výsledek
Popis
Zdroje a materiály
Úloha školitele

Název: Příklad:
procesu sběru dat

Formát: online

Doba trvání:
15 min

Specifika: žáci budou používat své počítače

Na konci lekce bude žákovi představen příklad procesu sběru dat od začátku do konce.

V tomto bloku je nejprve na reálném příkladu ukázáno, jak si výzkumník stanovil cíl, zvolil vhodnou metodu sběru dat, provedl kvalitativní sběr dat, kvantitativní sběr dat, zpracoval získaná data, vyhodnotil je a formuloval doporučení.
Součástí lekce je jedno praktické cvičení.

Tvorba dotazníku nebo průzkumu podle Dr. Nic’s Maths and Stats https://www.youtube.com/watch?v=FkX-t0Pgzzs

5.2. Příklad procesu sběru dat

Následující část je ilustrativním zjednodušeným příkladem postupu sběru dat krok za krokem.

5.2.1. Stanovení cíle

Vžijte se do situace trenéra mládeže, který zavádí moderní výukové metody a rád by si ověřil, zda se ubírá správným směrem. Pro toto ověření se rozhodl shromáždit údaje od svých současných studentů.

Za prvé, stanovuje cíl sběru dat:

“Získání zpětné vazby od účastníků školení, na jejímž základě bude vypracován návrh na jeho zlepšení.”

5.2.2. Výběr vhodné metody sběru dat

Školitel se poté rozhodl oslovit 5 účastníků pro hloubkový rozhovor.

Jeho otázky byly předem připraveny takto:

Oblast 1 – otázky zaměřené na to, co by mělo být ve výuce zachováno.

Oblast 2 – otázky zaměřené na to, co by mělo být odstraněno.

Oblast 3 – návrhy toho, co by mělo být v hodině, ale dosud nebylo.

5.2.3. Sběr kvalitativních dat

Rozhovory byly vedeny osobně a odpovědi respondentů byly nahrávány a následně přepsány lektorem. V odpovědích se opakovalo zejména následující:

Respondentům dává smysl, že hodiny by měly být delší, aby se probraná témata dostala do dostatečné hloubky.

Respondenti hodnotili jako zvláště přínosné následující didaktické techniky:

Diamantový model

Metoda Post-it

Diskuse s externím spolupracovníkem

5.2.4. Sběr kvantitativních údajů

Ze získaných odpovědí pak lektor sestavil dotazník, aby získal průkazné údaje na větším vzorku pro vhodnou interpretaci.
Dotazník byl vytvořen ve formuláři Google:

drive.google.com/drive. -> + Přidat -> Formuláře Google

Otázka č. 2 byla koncipována jako otázka s výběrem odpovědi.

Pro dokončení formuláře klikněte na pole “Odeslat” a vyberte způsob odeslání respondentům.

Jak odeslat formulář?

Pokud sdílíte formuláře Google s:

Osobní účet: Každý respondent s odkazem může formulář otevřít.

Účet pracovního prostoru: Můžete omezit publikum na svou organizaci nebo zpřístupnit formulář komukoli. Zjistěte více.

Po vytvoření formuláře jej můžete odeslat lidem pomocí e-mailu nebo sociálních médií nebo jej dokonce vložit do webové stránky.

5.2.5. Zpracování získaných dat

Společnost Google automaticky obdržela celkem 21 odpovědí od respondentů a vytvořila následující grafy:

Cvičení 5 (strana 1)

Pokuste se interpretovat výsledky zpracovaných dat a navrhnout doporučení, co by měl lektor udělat dál.

Cvičení 5 (strana 2)

Ujistěte se, že:

Z interpretace lze ověřit účel sběru dat.

Při interpretaci berete v úvahu maximální, průměrné a minimální odpovědi.

Výklad výsledku je jednoznačný a jasný.

Toto doporučení je v souladu s cílem sběru dat.

5.2.6. Vyhodnocení zpracovaných dat

Z výše uvedených grafů je patrné, že většina respondentů považuje délku výuky za nedostatečnou.

Za nejpřínosnější výukové metody považují respondenti Diamantový model, metodu Post-It a diskusi s externím spolupracovníkem. V těsném závěsu za nimi se umístil brainstorming.

Ostatní metody byly respondenty méně často hodnoceny jako přínosné, ale nikdo nepovažoval žádnou z nich za neužitečnou.

5.2.7. Doporučení

Instruktor by měl usilovat o rozšíření výuky a pokračovat v používání Diamantového modelu, metody Post-It a diskuse s externím spolupracovníkem. Případně pak přestat přednášet a používat Pavoučí metodu, pokud to není nezbytně nutné pro pochopení obsahu učiva.

5.2.8. Revize

1. Která otázka je formulována správně?

Považujete lekce za přínosné a zábavné?

Na stupnici od 1 do 10, přičemž 10 je nejpřínosnější, uveďte, jak přínosnou přednášku hodnotíte.

Na pětibodové stupnici uveďte, nakolik hodnotíte přednášky jako zábavné.

2. Co je dobré si zapamatovat při vyhodnocování dat?

Zda je závěr v souladu s cílem sběru dat.

Zda jsou výsledky jasně formulovány

Obě výše uvedené možnosti.

Overview of Session 3

Oddíl 3
Jednotka učení výsledek
Popis
Zdroje a materiály
Úloha školitele

Název:
Název: Pokročilý sběr dat:
Teoretická východiska

Formát: online

Doba trvání:
15 min

Specifika: žáci budou používat své počítače

Na konci lekce bude mít posluchač ucelenější představu o získávání dat pro hodnocení a o tom, co je třeba zvážit při výběru správné metody.

Teoretičtější část o výběru
vhodnou výzkumnou metodu s ohledem např. na účel, předmět, rozsah a typ hodnocení, hodnotící kritéria a hodnotící otázky.

n/a

5.3.1. Jak vybrat vhodnou výzkumnou metodu? (1)

Výzkumné metody musí vhodně zapadat do koncepce a plánu hodnocení. Pro správnou volbu zvažte, zda jsou metody relevantní s ohledem na:

Účel

Předmět

Rozsah a typ hodnocení

Kritéria hodnocení

Hodnotící otázky

Poskytnou vám tyto metody informace potřebné k zodpovězení hodnotících otázek?

5.3.1. Jak vybrat vhodnou výzkumnou metodu? (2)

Zdroje dat, které plánujete použít ke shromažďování informací

Bude vhodné poskytnout informace o skupinách, které se budou účastnit hodnotícího výzkumu?

Charakteristika respondentů

Zohledňují metody velikost skupiny, její vnímací schopnosti, komunikační dovednosti, zdravotní stav atd.?

5.3.1. Jak vybrat vhodnou výzkumnou metodu? (3)

Okolnosti sběru údajů

Budou v daném okamžiku k dispozici všechny potřebné údaje a respondenti? Bude zvolená metoda vhodná pro místo sběru dat?

Zdroje, ke kterým máte přístup?

Vyžaduje metoda dostupnost kvalifikovaných nebo nezávislých výzkumných pracovníků a dalších zdrojů (organizačních, technických, finančních a časových)? Budete schopni tyto metody používat nezávisle? Umožňují vaše zdroje jejich použití?

5.3.1. Jak vybrat vhodnou výzkumnou metodu? (4)

Po zodpovězení výše uvedených otázek přejdete k výběru vhodné výzkumné metody. Můžete si vybrat z kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod. Každá z nich má své výhody i nevýhody a ne všude lze použít obě.

Následující dvě části vás podrobněji seznámí s charakteristikami kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod.

5.3.2. Revize

1. Který postup patří mezi kvalitativní metody?

Analýza

Dotazníkový průzkum

Hloubkový rozhovor

2. Jak se liší kvantitativní sběr dat od kvalitativního?

Kvantitativní sběr dat se provádí na menším počtu účastníků než kvalitativní sběr dat.

Kvalitativní sběr dat se provádí na větším počtu účastníků než kvantitativní sběr dat.

Kvalitativní sběr dat jde na rozdíl od kvantitativního více do hloubky zkoumané problematiky.

Přehled oddílu 4

Oddíl 4
Jednotka učení výsledek
Popis
Zdroje a materiály
Úloha školitele

Název:
Kvalitativní výzkumné metody

Formát: online

Doba trvání:
45 min

Specifika: žáci budou používat své počítače

Na konci lekce bude mít posluchač ucelenější představu o získávání dat pro hodnocení, konkrétněji o metodě kvalitativního výzkumu a jejím využití.

Teoretická část I – Kvalitativní metody sběru dat. V této části se probírá: Analýza sekundárních dat, individuální hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory, pozorování a případové studie.
Součástí lekce jsou také dvě praktická cvičení.

Přínosy a omezení strukturovaných, polostrukturovaných a nestrukturovaných rozhovorů Bernard Bull https://www.youtube.com/watch?v=LDiEX8UHnYw

5.4. Kvalitativní výzkumné metody

Kvalitativní výzkumné metody zahrnují:

Analýza sekundárních dat

Individuální hloubkové rozhovory

Rozhovory s cílovou skupinou

Pozorování

Případové studie

5.4.1. Analýza sekundárních dat

Sekundární analýza dat využívá data, která byla shromážděna někým jiným za jiným účelem.
Údaje nebyly shromažďovány za účelem zodpovězení konkrétních výzkumných otázek, ale za jinými účely.
Tentýž soubor dat tak může být primárním souborem dat pro jednoho výzkumníka a sekundárním souborem dat pro jiného.

5.4.2. Individuální hloubkový rozhovor

Individuální rozhovor má podobu přímého rozhovoru mezi tazatelem a respondentem, který obvykle probíhá podle určitého scénáře.
Rozhovor umožňuje získat rozsáhlé, zasvěcené a podrobné informace, poznat názory, zkušenosti, interpretace a motivy chování dotazovaného, prozkoumat fakta z pohledu dotazovaného a lépe porozumět jeho názorům.
Strukturovat či nestrukturovat
rozhovor?
Zjistěte, jak Bernard Bull
vnímá tuto otázku:

5.4.3. Skupinový rozhovor - Focus Group

Focus Group je rozhovor přibližně 6-8 osob vedený moderátorem, který skupině zadává témata k diskusi a řídí její průběh.
Účastníci jsou vybíráni podle konkrétních předpokladů stanovených výzkumníkem a podle jejich znalostí zkoumaného tématu.
Dochází tak k hlubšímu pochopení problému. Je možné zjistit, jak lidé o problému přemýšlejí, jaké mají názory, co jejich názor ovlivňuje atd.
Míru tohoto vlivu nebo počet lidí, kteří zastávají určitý názor, nelze z tohoto typu výzkumu odvodit, ani to není jeho účelem.

Cvičení 6 (strana 1)

Dokážete určit hlavní rozdíl mezi individuálním hloubkovým rozhovorem a skupinovým rozhovorem?

Cvičení 6 (strana 2)

Hlavní rozdíly mezi individuálním hloubkovým rozhovorem (IHR) a skupinovým rozhovorem (FG)

FG je moderovaná diskuse směsice zájmových skupin, které se vzájemně ovlivňují, a jejich reakce jdou šířeji.

IHR poskytuje velmi podrobné informace.

Jak už název napovídá – rozdíl je v počtu účastníků. IHR – jeden účastník, FG – 6-8 účastníků.

5.4.4. Pozorování

Tato metoda je založena na pečlivém pozorování a naslouchání zkoumaným objektům a situacím.
Pozorování může být zúčastněné, částečně zúčastněné nebo nezúčastněné, v závislosti na míře zapojení výzkumníka, který může fungovat jako aktivní účastník pozorovaných událostí nebo jako vnější, nezúčastněný pozorovatel.
Pozorování může být prováděno zjevným, polouzavřeným nebo skrytým způsobem, tj. účastníci akce vědí, že jsou pozorováni, nebo o něm vědí pouze vybrané osoby (např. školitel a/nebo organizátor školení), nebo o něm ví pouze pozorovatel.

5.4.5. Případová studie

Jedná se o hloubkovou analýzu zkoumané problematiky s využitím informací z různých zdrojů získaných různými metodami.

Zjištění lze prezentovat v popisné formě.

Analyzovaným “případem” může být osoba, skupina osob, konkrétní činnost, projekt nebo skupina projektů.

Cvičení 7 (strana 1)

Pro jaký účel je podle vás aplikace případové studie vhodná? Pokuste se vymyslet alespoň 3.

Cvičení 7 (strana 2)

Účel použití případových studií

Důkladně poznejte a pochopte daný jev spolu s jeho souvislostmi, příčinami a důsledky.

Ilustrujte konkrétní problém na reálném příkladu s podrobným popisem.

Vytvořit hypotézy pro další výzkum.

Představit a analyzovat nejlepší/nejhorší postupy a ukázat, co se vyplatí dělat a co by se dělat nemělo.

5.4.6. Revize

1. Cílem Focus Group je:

Zjistěte míru vlivu neboli počet lidí, kteří zastávají určitý názor.

Určete cíl následného sběru dat.

Hlubší pochopení zkoumaného problému.

2. Použití případových studií NENÍ určeno k:

Důkladně poznejte a pochopte daný jev spolu s jeho souvislostmi, příčinami a důsledky.

Ilustrujte konkrétní problém na reálném příkladu s podrobným popisem.

Získejte rozsáhlé, zasvěcené a podrobné informace, seznamte se s názory, zkušenostmi, interpretacemi a motivy chování.

Přehled oddílu 5

Oddíl 5
Jednotka učení výsledek
Popis
Zdroje a materiály
Úloha školitele

Název:

Kvantitativní výzkumné metody

Formát: online

Doba trvání:
45 min

Specifika: žáci budou používat své počítače

Na konci kurzu získá student ucelenější představu o získávání dat pro hodnocení, konkrétně o metodě kvantitativního výzkumu a jejím využití.

Teoretická část II – Kvantitativní metody sběru dat. Konkrétně se v této části probírají různé druhy průzkumů a jejich využití.
Součástí lekce je také jedno praktické cvičení.

Psaní dobrých otázek pro průzkum – nápověda ke statistice od Dr. Nica https://www.youtube.com/watch?v=n34OnLnKzIg

5.5. Kvantitativní metody výzkumu

Představují standardizovanou metodu měření, která umožňuje sběr a výpočet kvantitativních údajů jednotným způsobem, jakož i jejich statistickou analýzu.

Jedná se tedy o metody, které se provádějí na větším počtu respondentů.

Jsou rozděleny takto:

Průzkum prováděný bez přítomnosti tazatele

Rozhovory vedené s podporou tazatele

5.5.1. Provedený průzkum bez přítomnosti tazatele

Jeho formy jsou následující:

průzkum v podobě tištěného dotazníku, který vyplňuje respondent,

počítačový online rozhovor/průzkum,

centrální průzkum (souběžný průzkum všech respondentů).

Při průzkumech prováděných vlastními silami respondenti sami čtou a označují své odpovědi v dotazníku.

5.5.2. Rozhovory vedené s podporou tazatele

Rozhovory vedou vyškolení tazatelé, kteří respondentům předčítají otázky z dotazníku a zapisují získané odpovědi. Pro tento typ výzkumu existují následující techniky:

PAPI – odpovědi zaznamenané na tištěném dotazníku (Pen and Paper Interviewing),

CAPI – odpovědi zaznamenané na počítači (Computer Assisted Personal Interviewing),

CATI – počítačem asistované telefonické dotazování.

5.5.3. Osobní rozhovory s využitím papírových a počítačových dotazníků

Obě tyto techniky jsou terénní a jsou realizovány na základě přímého kontaktu mezi respondentem a tazatelem pomocí papírové verze dotazníku (PAPI) nebo elektronické verze zobrazené na notebooku nebo tabletu (CAPI).
Tazatelé přečtou otázky obsažené v dotazníku a poté označují odpovědi respondenta.

5.5.4. Počítačem asistovaný telefonický rozhovor (CATI)

Tazatel po telefonu přečte otázky zobrazené na obrazovce počítače a obdržené odpovědi označí v elektronickém dotazníku v počítači.
Tento formulář je vhodný pro zkoumání názorů a postojů zkušeností pomocí otázek, které nevyžadují delší čas na rozmyšlenou, a to vzhledem ke krátkému trvání rozhovoru (maximálně 10-15 minut) a specifickému způsobu předávání a přijímání informací (který neumožňuje číst otázky několikrát vlastním tempem).

Cvičení 8 (strana 1)

Vyjmenujte výhody a nevýhody kvantitativních výzkumných metod:

Výhody a nevýhody kvantitativních výzkumných metod

Výhody

rychlý a jednoduchý sběr dat

snadné zobecnění výsledků

shromážděné údaje jsou přesné, číselné a snadno ověřitelné.

výsledky jsou relativně nezávislé na výzkumníkovi

Nevýhody

výzkum nezohledňuje místní specifika

nepřichází s ničím novým

může pouze potvrdit nebo vyvrátit již zavedené teorie.

5.5.5. Revize

1. V průzkumu CATI:

Odpovědi se zaznamenávají do tištěného dotazníku.

Odpovědi se zaznamenávají do počítače

Jsou realizovány počítačem asistované telefonické rozhovory.

2. Jaký je správný postup sběru dat?

Sběr dat – vyhodnocení – zpracování

Stanovení cíle sběru dat – výběr vhodné metody sběru dat – sběr dat – zpracování odpovědí – vyhodnocení zpracovaných dat

Stanovení vize – Stanovení cíle sběru dat – Stanovení dílčích cílů – Výběr vhodné metody sběru dat – Sběr dat – Ověření dat – Vyhodnocení sběru dat

Overview of Session 6

Oddíl 6
Jednotka učení výsledek
Popis
Zdroje a materiály
Úloha školitele

Název: Sebehodnocení

Formát: online

Doba trvání:
15 min

Specifika: žáci budou používat své počítače

Na konci tohoto Oddíl žák zhodnotí, co se naučil z předchozích pěti Oddíl.

Součástí této části je test s výběrem odpovědí, který obsahuje celkem 15 otázek.

n/a

Tato část, stejně jako celý modul 5, probíhá samostatně, ale pokud je k dispozici školitel, může s žákem (žáky) probrat správné odpovědi na otázky testu.

Závěrečné sebehodnocení (15 otázek)

Poslední část této příručky je věnována kontrole, zda jste správně pochopili podstatu sběru dat.

Test obsahuje opět 15 otázek a správná je vždy pouze jedna odpověď.

Pokud jste si ponechali své odpovědi z počátečního testu, můžete je porovnat s výsledky závěrečného testu a zjistit, jak se vyvíjíte.

Odkaz na test naleznete zde: https://forms.gle/ccRijkzmofVvUjdP7.

Odkazy

Bartosiewicz-Niziolek, M., Nalecz, S., Penza-Gabler, Z. and Pintera, E. (2020) Příručka pro evaluaci zaměstnávání mladých lidí. Available at: http://youth-impact.eu/brochures/employment_toolkit/EMPLOYMENT_TOOLKIT_CZ_web.pdf (Accessed: 25 January 2023)
Hendl, J. (2005) Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Prague: Portál.
Kalivodová, K. and Brabec, M. (2022) Obsahová strategie III: Jak na persony. Available at: https://www.seduo.cz/obsahova-strategie-iii-jak-na-persony (Accessed: 19 January 2023)
Travis, D. and Hodgson, P. (2019) Think like a UX researcher: How to Observe Users, Influence Design, and Shape Business Strategy. CRC Press.